Liška obecná je nejrozšířenější divoce žijící zástupce šelem. Přirozeně se vyskytuje v Evropě, Asii, Severní Americe a Africe. V ČR se jedná o nejrozšířenější středně velkou šelmu, loví a chová se zejména pro kožešinu. Liška je poměrně štíhlá psovitá šelma s relativně dlouhýma špičatýma ušima a huňatým ocasem. Tělo je 100–140 cm dlouhé a dospělý jedinec váží 4–10 kg. Nejobvyklejší barevná kombinace je rezavá srst kombinovaná s žlutobílými odstíny na dolní části obličeje, břichu a konci ocasu, nohy a uši jsou na konci černé. Mimo období rozmnožování dává většina lišek přednost životu venku, v oblastech s hustou vegetací, přestože se občas ukryjí v noře, aby se vyhnuly špatnému počasí. Nory liška využívá jako úkryt a místo pro vyvádění mláďat.
Liška je nenáročný všežravec a dává přednost tomu, co dokáže snadno a rychle ulovit a co ji dostatečně zasytí. K její typické kořisti patří myši, zajíci, králíci, ptáci, žížaly nebo obojživelníci. Podle myslivců je liška v ČR přemnoženou zvěří a je povolen její celoroční odstřel. Myslivci mohou využit více způsobů lovu, a to: norování, hon, čekanou, šoulačku, vábení nebo lapání.
